Bezobratlí ve stravě při přežití v přírodě

I když v našich podmínkách není pravděpodobné, že by se člověk dostal do situace, v níž by musel sáhnout ke hmyzu jako jedinému dostupnému druhu potravy, v jistých extrémních situacích může tato možnost nastat. Posuneme-li se do více opuštěných končin světa, je pravděpodobnost mnohem vyšší. Zatímco v České republice je, ať budete stát kdekoliv na jejím území, nějaký znak osídlení (pole, elektrické vedení, cesta nebo silnice...) do 10 km od vaší pozice kterýmkoliv směrem, v některých zahraničních lokacích můžete být vzdálení do nejbližšího osídlení třeba stovky kilometrů a tam už i malé množství potravy, kterou bude představovat hmyz, může zachránit život. V naší republice je to tak spíše předmětem experimentů skupin věnujících se přežití v přírodě a nadšenců. Snad v případě zranění či například spadnutí do prolákliny, z níž se člověk bez pomoci záchranářů nedostane, může být situací, kdy sáhne člověk po hmyzu, protože při přežití jsou nejdůležitější teplo, tekutiny a jídlo hned po nich. (Obecně se dá říci, že čím méně jíme, tím těžší je pro nás vytvářet a udržet teplo).

V našich podmínkách je kvůli zimnímu klidu a sněhové pokrývce nalezení hmyzu či bezobratlých možné jen část roku. Zejména pak v létě či v teplém deštivém počasí se dají nalézt a chytit např. žížaly, hlemýždi, slimáci (plzáci), larvy dřevokazného hmyzu, ponravy, mravenci, včely, vosy, kobylky a řada dalších. Na jejich úpravu a konzumaci v přírodě se vztahují stejná pravidla či zásady spojené s přípravou bezobratlých doma v kuchyni. I když se dá hmyz konzumovat i syrový, což mohou podmínky přežití bohužel zahrnovat, je mnohem vhodnější je alespoň povařit ve vodě (usmrcení, zbavení nečistot) a osmahnout na pánvi či rozpáleném kameni.

"Vzorové" druhy a jak na ně

V rámci projektu Survival jsme měli možnost konzumovat více druhů u nás žijících bezobratlých živočichů. I v České republice existují druhy, které jsou pro konzumaci nevhodné (vylučují páchnoucí tekutinu apod.) a také druhy přímo jedovaté. Z běžných druhů jsou to slunéčka, ruměnice, většina druhů černo-červeného zbarvení, puchýřníci a na jaře se objevující majky.
Nejjednodušší variantou se ukázalo vše uvařit společně v kotlíku s vodou (nachytaných jedinců byl malý počet), osolit a přidat "něco zeleného". Doporučuji např. kopřivu, smetánku lékařskou nebo česnek medvědí (!pozor na záměnu s konvalinkou)

Důležité druhy:

---

• Mravence je potřeba opakovaně vyvařit v čisté vodě a zbavit je tak kyseliny mravenčí. Velmi výživné a bez nepříjemné kyseliny jsou jejich kukly a larvy. Kukly získáme s použitím kusu látky, nebo bundy. Rozprostřeme ji, zahneme okraje a nasypeme na ni část mraveniště. Jak se mravenci snaží kukly ukrýt, nanosí je pod okraje látky.
• Slimáci/plzáci (a jejich vajíčka) či žížaly mají na povrchu vrstvu slizu, kterou povařením ve vodě alespoň částečně odstraníme, slimáky je vhodné vykuchat.
• Z uvedených zástupců české fauny je nejchutnější svalnatá noha hlemýždě zahradního, který je jako pochutina vyvážen do zahraničí. Je možné ho vařit i s ulitou a částečně ho vykuchat. Dá se ochutit solí či kořením, které použijeme a dostatečně povařený ztrácí i svoji "gumovost".
• Vydatné jídlo můžete zejména v teplejších oblastech získat chytáním kobylek, cvrčků a sarančí. Jejich masitý zadeček je velmi chutný jak povařený, tak pečený (u velkých druhů možno i opékat jako "špekáček")

---

Mravenční kukly získané dle postupu výše. Jak je vidět, obsahují málo nečistot.

Ostatní druhy jsou už velikostně menší a jen těžko na nich najdete "kousek masa". Když už se je člověk rozhodne konzumovat, může je jíst v celku, případně odstranit křídla, končetiny, kusadla a zadní část trávícího traktu. V okamžiku, kdy se je pokusíme vykuchat, nezůstane nám nic než chitinová pokožka, která příliš výživná není. V případě slimáků a plzáků však práce s jejich vykucháním přinese své ovoce, protože stejně většinou v horké vodě prasknou a jejich vnitřní tkáně jsou nepříliš chutné a jejich konzistence je i při osmahnutí mazlavá.

I když je hmyz poměrně malý může se nám podařit nachytat ho velké množství a tím i živou hmotu. Mravenci, včely a vosy se ochotně nachytají do pet-láhve s čajem či sladkou vodou. Nemáme-li cukr, můžeme ho nahradit šťávou z přezrálého a k jídlu nevhodného ovoce (plíseň, lehká hniloba). V této vodě můžeme hmyz rovnou i uvařit, ale vhodnější je použít vodu čistou a jak bylo zmíněno, mravence vyvařit opakovaně a zbavit je tak kyseliny mravenčí. Včely a vosy některým lidem chutnají po medu, mravenci pak silně křupou mezi zuby, zvláště jsou-li konzumováni samostatně a, i když částečně přijímají koření a sůl, je velmi obtížné zbavit je kyselosti (vhodné je dát třeba hrst do guláše, kde se kyselost ztratí).

Kde hledat

Hlemýždě, slimáky a plzáky nalezneme nejlépe po dešti ve stinných místech, jako jsou příkopy a vlhké stráně. Za sucha a vysokých teplot je můžeme nalézt ve stínu pod kameny či kusy dřeva nebo ve vyšší trávě, kde se drží vlhkost. Na stejných místech snadno nalezneme i žížaly.

Larvy dřevokazného hmyzu jsou k nalezení trochu obtížněji pro svůj skrytý způsob života. Larvy můžeme hledat ve starých či umírajících stromech nesoucích znaky jako díry v kůře nebo už padlé, trouchnivějící kmeny. V těsné blízkosti napadeného stromu může být slyšet i zvuk jak si larvy vyžírají ve dřevu chodbičky. Z pomocí kamene nebo někdy i rukou lze odlomit kůru a larvy posbírat. Ponravy a v zemi žijící larvy se nám může podařit najít pod kameny nebo tlejícími kusy dřeva (a často jsou na jednom místě ve větším množství.)

V přírodě do "ešusu" či jiné nádoby dáme vodu, povaříme a případně opečeme hmyz na kameni bez tuku (ten by se špatně sháněl). Upravujeme-li tyto živočichy pečením na oleji či rozpálené ploše, postačí k jejich přípravě doslova půl minuty. Jejich těla jsou velmi jemná a už po tak krátkém čase nesou známky spálení.

Chutné a výživné jsou hlavně larvy různého hmyzu. Nalézt je můžeme pod kůrou a v trouchnivějícím dřevu.

Stejně tak jsou dobrá místa pod kameny či pod kusy dřeva.

Hmyz můžeme v přírodě usmrcovat stejně jako doma horkou vodou.

Příprava jednoduchých placek s hmyzem

Placky můžeme péct na kameni nebo na plechu, ešusu...

Hmyz můžeme spolu s rostlinami jako listy pampelišky, kopřivy připravit v polévce

Saranče jsou jedním s nejchutnějších druhů

Rychlé osmahnutí bez tuku

Výsledek pečení připravený ke konzumaci

Saranče po opečení či uvaření zrůžoví až zčervenají

Máme-li k dispozici semena trav či obilí, můžeme si pomocí tvrdých kamenů (nesmí se otírat) připravit velmi hrubou mouku např. na kaši

Dobrou chuť!!!

Když člověk pozná pravý hlad, sní všechno