Třída: hmyz (Insecta), Řád: brouci (Coleoptera), Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae)
Všechny tři druhy běžně chovaných potemníků jsou v dospělosti nenápadní, černí brouci velikosti cca 0,7 cm potemník buffalo, 1,5 cm potemník moučný a 2,5 cm potemník brazilský. Původem jsou to brouci sušších, teplých stanovišť. Jejich potravní spektrum se skládá z rostlinných a živočišných zbytků, dají se zařadit mezi všežravce. Larvy se těsně před zakuklením velikostí pohybují kolem 1,5 cm u potemníka buffalo, 2,5 cm u potemníka moučného a 4,5 cm u potemníka brazilského. Jejich tělo je kryto silnou chitinovou pokožkou, která může být ve větších množství špatně stravitelná. Tyto larvy obsahují poměrně velké množství tuku, ale svou výživnou hodnotou jsou v současnosti vyhledávány chovateli jako krmný hmyz, který se dá snadno chovat v domácích podmínkách nebo dlouhodobě po koupi uchovat naživu. Ke konzumaci jsou vhodné zejména jejich larvy.
Potemník moučný: larvy, kukly (bílá čerstvě svlečená, vedle ní svlečka), v průběhu přeměny světle hnědá a hnědnoucí
v místě očí a končetin (krátce před svlekem v dospělce). Černý dospělý brouk.
Potemník brazilský vývoj: larva, kukly (tmavší krátce před svlekem v dospělce) a dospělý brouk.
Potemník buffalo (baffalo) Alphitobius laevigatus - larvy
Potemník buffalo (baffalo) Alphitobius laevigatus - dospělci
Chov těchto brouků je nenáročný a prakticky stejný s rozdílem větších chovných prostor
a zvýšené teploty nutné pro potemníka brazilského úměrně jeho velikosti. Larvy těchto brouků je vhodné chovat
ve skleněných nebo plastových nádobách nejrůznějších rozměrů podle počtu jedinců a velikosti chovné místnosti.
Jedinou jejich podmínkou je dobré větrání, nejlépe otevřené hrdlo a substrát sahající maximálně do výšky 4 cm
pod okraj, aby larvy nemohly uniknout. Na jednu larvu by mělo připadat množství chovného substrátu odpovídajícího
alespoň čtyřnásobku její velikosti. Zejména u larev potemníka brazilského se tak zabrání kanibalismu,
protože se k sobě larvy tak často nedostanou.
Chovný substrát se pro podmínky domácího chovu může skládat z ovesných vloček, kukuřičného šustí (prodáváno jako podestýlka pro
domácí mazlíčky) strouhanky nebo suchého pečiva, otrub, bramborového škrobu, sušeného mléka, drceného krmení
pro akvarijní rybičky (různí korýši) a granule pro psy jako zdroje bílkovin.
Jednotlivé složky mohou být v prakticky libovolných poměrech, nejvíce by však měly být zastoupeny ovesné vločky,
strouhanka a psí granule (krmení pro rybičky). Jídelníček brouků i larev je vhodné často doplňovat kousky ovoce či zeleniny,
potemník brazilský nepohrdne ani zbytky masa.
Příklad složení univerzální krmné směsi: 1. sušení vodní korýši 3 druhy, 2. obilí (zde žito), 3. ovesné vločky,
4. zelná složka (zde naklíčené obilí), 5. drcená kukuřičná vřetena, 6. strouhanka a zbytky pečiva, 7. sušené mléko, mouka,
8. ovoce a zelenina
Obecně tak jako je nenáročný chov, je i poměrně snadné rozmnožování. U potemníka brazilského je jen vhodné kusy, z kterých chceme mít brouky, dochovávat v menších počtech např. 10 jedinců ve větším množství substrátu z důvodu kanibalizmu a udržovat vyšší teplotu (25°C a víc). Vývojový cyklus u potemníka moučného trvá podle teploty cca 2 až 3 měsíce u potemníka brazilského dvojnásobek. Zvýšením teploty a dodáváním vlhké potravy můžeme vývoj urychlit. Brouci mají proměnu dokonalou. Z vajíčka se líhne larva, která se několikrát svléká a roste. Při posledním svleku se už z pokožky dostává přímo kukla. Tyto druhy si nevytvářejí žádné ochranné schránky či kokony a zůstávají volně na substrátu, kde jsou prakticky bezbranné proti ostatním larvám či dospělcům (dochází k okusu). Je možné kukly odebírat a inkubovat je odděleně. Zároveň také v chovné nádobě mívám kousek plata od vajec, které slouží jednak jako místo pro vlhkou potravu, ale zároveň se tam často larvy svlékají do stádia kukly a jsou snadno k nalezení. Dobré je vědět, že larvy obou potemníků se před svlekem cca týden téměř nepohnou a někdy chovatelé tyto jedince likvidují v domnění, že jsou nemocní. U p. moučného je larva většinou přímá, u p. brazilského je v typickém tvaru J. Vylíhlé brouky pak chováme na jemnějším substrátu a opět s platem od vajíček, nebo jiným předmětem, který jim umožní úkryt a otočení se v případě, že skončí na zádech. V jedné nádobě jsem měla generaci s rozptylem asi měsíc (6-7 nádob), protože ve chvíli nečekaného úhynu se podle jejich věku dalo určit, jestli je to stářím, nebo se jedná o jinou příčinu třeba nemoc. Brouci se páří a kladou vajíčka na dno nádoby, nebo volně do substrátu. Jednou za cca 2 týdny substrát odebereme a přesypeme do jeslí či použijeme "generační metodu". Broukům dáme ke kladení i konzumaci zase nový substrát. Vhodnější metoda je metoda "generační", kdy v každém boxu jsou pouze jedinci přibližně stejného stáří. Toho docílíme jednoduše posouváním přepravek, kdy na začátku je box s dospělci, které jednou za čas přesuneme do jiné chovné nádoby a box s vajíčky či malými larvami posuneme vedle. Získáme tak řadu boxů s různě starými jedinci. Malé larvy se líhnou přibližně za dva týdny (p. moučný) a v dané nádobě už zůstávají až do stádia kukly. Je-li substrátu dostatek, není nutné ho v průběhu jejich růstu měnit, stačí dosypávat. V případě nedostatku prostoru pak můžeme veškerá vývojová stádia chovat v jedné nádobě (pouze p. moučný). Snížíme tak sice výnos, ale prostorové nároky budou minimální. Chov v menších počtech jak řádově stovky jedinců se mi neosvědčil. Jedinci v takovém chovu měly s každou generací vyšší úmrtnost a problémy se svlékáním často vedoucí k nějakému defektu (nedokonalé či chybějící krovky apod.). Proto doporučuji chov minimálně v nádrži velikosti 40x20 cm a množství použité k založení chovu alespoň 20 dcl larev u potemníka moučného a 100 ks u potemníka brazilského.
Potemník moučný se chová snadno jako škůdce, přežije snad každého pána.